Jdi na obsah Jdi na menu
 


Nové Město na Moravě

29. 5. 2008

Nové Město na Moravě bylo založeno okolo roku 1250 zakladatelem cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou Bočkem z Obřan. První písemná zpráva je z roku 1267, tehdy nesla založená osada název Bočkanov. Na listině krále Václava II. z roku 1293 je již nazýváno Nova Civitas.

V historii města se vystřídalo několik období rozkvětu a úpadku. Nejdůležitějšími vlastníky byli páni z Lipé, páni z Pernštejna, Vilém Dubský z Třebomyslic, Dietrichštejnové, Kratzerové a nakonec Nadační ústav šlechtičen "Mariánská škola" v Brně. Za kardinála Františka z Dietrichštejna bylo Nové Město v roce 1635 povýšeno na město.     Nové Město na Moravě je zajímavé i svými historickými a kulturními památkami. Zachovalé historické jádro města tvoří městskou památkovou zónu. Nejstarší památkou je zde katolický kostel sv. Kunhuty na Vratislavově náměstí. Jeho gotický presbytář pochází ze 14. století. Asi v polovině 15. století byla k němu přistavěna chrámová loď s vymalbou trámového stropu. V roce 1499 byl kostel doplněn o zvonici, která byla roku 1592 přestavěna na věž. Po velkém požáru města v roce 1723 vyhořel i kostel a proto byla v roce 1725 nově zaklenuta loď. V roce 1739 byla na jižní straně přistavěna nová sakristie a stará na severní straně byla přeměněna na tzv. Černou kapli. V roce 1801 byl zrušen hřbitov okolo kostela. Nový vzhled dostal kostel v letech 1928 - 1929, kdy byl uvnitř i vně vyzdoben sgrafity novoměstského rodáka akademického malíře Karla Němce (1879-1960). Do kostela se dříve pochovávaly význačné osoby. V předsíni kostela je vsazen do zdi náhrobní kámen manželky úředníka Želechovského ze Želechova (1606), v kryptě pod kněžištěm jsou pochováni někteří příslušníci rodu Dubských a Kratzerů. Při rekonstrukci kostela v 90.letech, došlo k odhalení fresek v Černé kapli, jež velmi sugestivně znázorňují cestu duše člověka - nebe, očistec, ráj, peklo,...

 

O hřbitovním kostele Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší zpráva z roku 1596. V roce 1749 byl kostel o 6 m prodloužen. Při opravě v roce 1930 byl vyzdoben sgrafitem sv. Václava od Karla Němce. Pod presbytářem je krypta.

 Po vydání tolerančního patentu v roce 1781 byla v Novém Městě vystavěna v roce 1784 evangelická modlitebna, která stála na dnešním Komenského náměstí. Vedle ní byla v roce 1823 přistavěna fara. Za tehdejší modlitebnou byl v letech 1896 - 1898 postaven nový evangelický kostel v novorenesančním slohu. Na místě zbořené modlitebny byla později (1920) postavena bysta J. A. Komenského od sochaře J. Pelikána.

 Pravděpodobně ještě za nadvlády Pernštejnů (brzy po polovině 16. století) byl v Novém Městě postaven nevelký renesanční zámeček. Po roce 1588 byl Vilémem Dubským stavebně upraven tak, aby mohl sloužit jako jeho trvalé sídlo. Při požáru města v roce 1723 vyhořel i zámek. Ten značně zpustl, než byl v roce 1745 barokně přestavěn a rozšířen. Dnešní podoba zámku je v podstatě z roku 1874, kdy byl upraven v novorenesančním stylu. V zámku dnes sídlí Horácká galerie.

 Bývalá renesanční radnice byla přestavěna v roce 1555 ze dvou měšťanských domů na horním náměstí. Poschodí radnice bylo vystavěno po požáru v roce 1723. V průčelí je vsazen kámen s vročením 1555 a zubří hlavou. Čelní fasáda je vyzdobena sgrafitem Karla Němce z roku 1938. V budově je umístěno Horácké muzeum.

 V roce 1608 byla z domu č. 121 vedle fary zřízena stará škola. Školu dal postavit úředník novoměstského panství Antonín Želechovský ze Želechova. Tuto skutečnost sděluje pamětní deska na domě. Starou školu nahradila nová škola postavená opodál v letech 1876 - 1879. V roce 1894 byla v Novém Městě zřízena reálka, nová budova pro ni však byla dostavěna až v roce 1901. Dnes je to Gymnázium národního umělce Vincence Makovského.

Z druhé poloviny 15. století jsou písemné zprávy o železném hamru v Novém Městě na Moravě, který býval na č. 20 zvaném "Peklo".

Nové Město na Moravě je také dějištěm podružské rebelie v roce 1791 a helvetské rebelie v letech 1796 -1797.

Východně od Nového Města na Moravě bývala zaniklá vesnice Michov, dnes po ní zůstaly jen místní názvy lesa Michovy a Michovské hory. První zprávy o vsi jsou známy z konce 15. století, v roce 1588 je uváděna již jako pustá osada.

text byl převzat ze stránek www.nmnm.cz

 Chovná stáj HAFLINGOVÉ Z VYSOČINY se nachází v malé obci zvané STUDNICE.

  Obec vznikla na kolonizačním území pánů z Medlova, předků pozdějšího významného rodu pánů z Pernštejna. Jejich prvním sídlem v oblasti byl hrad Kámen, zvaný později Zubštejn. Pravděpodobně ve 30. letech 14. století prodal Jimram z Kamene majetek náležející tehdy k hradu Kámen pánům z Boskovic. Samotný prodej byl zapsán až v roce 1348 do tehdy založených zemských desek v Brně. V odprodané části je mezi ostatními vesnicemi uvedena také ves Čtyři Studně. Ze souvislostí je patrné, že jde o Studnice.

     Za pánů z Boskovic se centrem zdejší části jejich panství stal hrad Pyšolec. Od té doby Studnice sdílely osudy pyšoleckého panství, které podléhalo složitým majetkovým přesunům. Při jednom z nich, v roce 1384, je již obec uváděna pod nynějším jménem Studnice. Název tedy souvisí s výskytem studní v místě založení a je množného čísla.

     V roce 1446 získal pyšolecké panství Jan z Pernštejna. Od té doby již vesnice zůstala u Pernštejnského panství a po jeho rozdělení na díly v roce 1500 se stala součástí tzv. novoměstsko-jimramovského dvojdílu a později samostatně se vyvíjejícího novoměstského panství.

     V roce 1749 dostaly Studnice vlastní pečeť. Ve znaku mají studnu s rumpálem a okovem.

     Studnice byly v obdobích 1850 - 1867 a 1960 - 1980 osadou obce Rokytno. Od roku 1980 jsou částí Nového Města na Moravě.

Geologické podloží katastru obce tvoří převážně ruly. V JZ polovině katastru je pronikají ve směru SZ-JV pruhy amfibolitů a krystalického vápence.

     Studnice jsou nejvýše položenou obcí ve Žďárských vrších (784 m). Z okolí je pěkný rozhled. U příjezdové cesty do vesnice stojí tři stožáry vysokého napětí pro výzkum vlivu námrazy. Stožáry jsou důležitým orientačním bodem pro široké okolí.

     Jižně od Studnic se rozprostírá údolí Kaňásky, které je pro svou krajinnou hodnotu navrhováno mezi chráněná území.

     Asi 1 km na SSZ je samota Studnické Paseky, která byla založena v roce 1729. Nedaleko od Studnických Pasek vyčnívá nad lesem Pasecká skála (819 m), chráněná přírodní památka skládající se ze skalních útvarů Pecen, Pernštejn a Vyhlídka (vysoká 24 m). Z upravené vyhlídkové plošinky si zde lze dopřát téměř panoramatický pohled na celou ústřední část Žďárských vrchů. Výstup po modré značce od Podmedlovského mlýna na Paseckou skálu může sloužit jako terénní test zdatnosti.

     Od 17. do 19. století se u Studnic těžila železná ruda pro vysoké pece na novoměstském panství. V roce 1818 je zde uváděn důl Michal. Od 17. století se zde také těžil vápenec. Vápenec se pálil ve studnických vápenkách až do 30. let tohoto století na pálené vápno, které se rozváželo po okolí pro stavební účely. Zdejší vápenec byl rovněž používán jako přísada do vsázky pro železářské vysoké pece novoměstského panství.

     V krystalických vápencích byly v roce 1878 objeveny asi 50 m dlouhé chodby a jeskyně, 2 až 10 m vysoké, se slabou krápníkovou výzdobou (dnes nepřístupné). Stopy po dolování železné rudy jsou dosud patrny u cesty z Pohledce do Studnic (zelená značka) a stopy po dolování vápence u cesty z Maršovic do Studnic (žlutá značka).

     Na Studnicích najdeme chalupy horáckého typu, roubené s lomenicí a žundry. V prvním statku v obci s letopočtem 1827 ve štítě se odehrával děj Karníkova románu "Soumrak rodu Jamborova".

     Na Studnicích se narodil a má zde pamětní desku básník a překladatel J.E. Nečas (1849-1919).

     Studnice byly za druhé světové války místem působení mnoha odbojových skupin (R 3, CALCIUM, TUNGSTEN, PLATINUM-PEWTER, BAUXITE). Tyto skupiny nacházely všestrannou pomoc a podporu u Cyrila Musila (1907-1977), lyžařského reprezentanta a olympionika. Musilův statek (dnes s pamětní deskou) se stal důležitým centrem nekomunistického odboje. Cyril Musil byl však po válce v roce 1949 odsouzen na 20 let do vězení. Podařilo se mu z vězení uprchnout, dostal se do Kanady, kde žil až do konce svého života.

Je-li na Novoměstsku nedostatek sněhu, stávají se Studnice posledním útočištěm lyžařů, a to pro svou nadmořskou výšku a dobré lyžařské terény.

Zdroj: "Novoměstsko" turisticko vlastivědný průvodce obcemi a jejím okolím.
Vydalo: nakladatelství SURSUM v roce 1996
Autor knihy: Ing.Pavel Svoboda
Uveřejněno se souhlasem autora.

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA